Které hlasy jsou evropské? Ústavní geografie po zákonu o korespondenční volbě

V článku se zabývám recentními změnami módu reprezentace vnějšího elektorátu ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ve dvojjediné případové studii ze substantivního a z procesního hlediska analyzuji změny v módu reprezentace, jednom z institucionálních omezení extrateritoriálního hlasování, zavedené zákonem č. 89/2024 a zákonem č. 268/2024. Předmět studie, otázka územního vymezení oblastí v zahraničí, je českým právní věděním přehlížen, předkládaná studie je pak první a jedinou analýzou recentních změn. Důležitost rozboru změn v asimilované reprezentaci plyne z toho, že jde o prvek volebního systému, jehož nastavení může ovlivnit výsledek prvořadých voleb. Ze substantivního hlediska je nové územní vymezení oblastí v zahraničí provedeno nevhodně, protože nezaručuje bezrozporné přiřazení některých států ke konkrétní oblasti v zahraničí. Z procesního hlediska je případ příkladem „ne tak dobrého“ volebního zákonodárství, zapříčiněného neschopností vyhodnotit pravou povahu změn v podmínkách nedostatečné péče o kvalitu volební legislativy. Studií poukazuji na vysoce aktuální problém s nezanedbatelnými důsledky pro integritu nejdůležitějších voleb v České republice.